odjezd z Prahy v 06:30 hodin - cesta kolem Chomutova a Chemnitz ALTENBURG hl. město regionu Altenburger Land s bohatou historií a tradicí: pravděpodobně na místě keltského a slovanského hradiště, poprvé zmíněn v r. 976 (civitas Altenburg); důležitá poloha na obchodní cestě Via imperii mezi Halle a Chebem (obchod se solí); od 11. st. hrad je říšskou falcí - růst města; od 19. st. postupný úpadek významu; dnes město s velkými ambicemi centra turistického regionu; Lindenau museum zal. B. A. von Lindenau v r. 1876 (vzácná sbírka italské renesanční malby, antické keramiky, moderního umění; přestavba z r. 2023 - arch. Hoskins Architekten, aktuálně probíhá stavební rekonstrukce); Historické centrum města: Burgstrasse - Landestheater inspirovaný Semperovou operou v Drážďanech (r. 1871); barokní Seckendorffsches Palais (r. 1724); Stará lékárna; gotický evangelická farní Kostel sv. Bartoloměje na románských základech (1428-43); evangelický Bruderkirche na místě františkánského kláštera z 12. st. (novogotická přestavba z r. 1905); Markt: renesanční radnice s oktogonální věží (arch. N. Gromann, 1562-64, jedna z nejvýznamnějších v Německu); nově rekonstruovaný Kornmarkt a Moritzstrasse; Rossplan a bývalá vodárenská věž tzv. Kunstturm (ve stylu italské renesance, r. 1844); zbytky bývalého románského augustiniánského kláštera Rote Spitzen (r. 1172); hrad a zámek starobylé vévodské sídlo na kopci nad centem města (ext., 9.-19. st.), gotická kaple, staré hradní věže Hausmannsturm a Flasche (11.-12. st.); Zámecká zahrada - anglický park: barokní oranžerie a čajovna (r. 1712) GERA historické město a parky (BUGA 2007) na řece Weiße Elster, od 16. st. hl. město knížectví Reuss, v 18. st. rozkvět díky soukenictví (měšťanské domy a paláce), mj. rodiště slavného malíře Otto Dixe; vila významného textilního magnáta na kraji města Haus Schulenburg (arch. H. van de Velde, 1913-15, secese s prvky modernismu, přístupný dobový interiér, komponovaná zahrada) Staré Město: Markt s radnicí (16. st., renes. portál, přístupná věž, zvonkohra), městská lékárna s arkýřem (16. st.), Samsonova kašna (C. Junghans, r. 1685); kostel Nejsvětějšího Salvátora (r. 1720, secesní interiér - A. Marsch, r. 1903), městské domy - Schreiberův dům (r. 1688); Ferberův dům; městský park - výsledek mezinárodní zahradnické výstavy BUGA 2007); secesní divadlo (arch. H. Seeling, r. 1902); barokní oranžérie (r. 1732, v int. výstavní prostory); stará čtvrť na levém břehu řeky Weiße Elster, gotický farní kostel St. Marien (1206-18. st.); rodný dům malíře Otto Dixe (sbírka jeho prací, dokumentace, obrazy a kresby současníků) JENA ubytování
JENA malebné univerzitní město („lichtstadt“) v údolí řeky Sály se zajímavým geologickým reliéfem a bohatou historií od r. 830; v r. 1806 Napoleonovo vítězství v bitvě u Jeny a Auerstedtu; na místní univerzitě (zal. r. 1548) přednášeli Schiller, Fichte, Schelling, Hegel; studentský spolek (Burschenschaft) založil v r. 1815 slavnost na Wartburgu, kde zazněl požadavek sjednocení Německa; moderní rozvoj města ovlivnila v 19. st. především firma Carl Zeiss; Staré Město: pozůstatky městského opevnění - Anatomieturm, Roter Turm, Dům romantiků - bydlel tu Fichte (ext., dnes Muzeum raného romantismu a uměleckých sbírek měst. muzea); nové budovy kolem náměstí Sonnenhof (několik budov organického tvaru, arch. J. Mayer, r. 2014); Markt s pozdně gotickou radnicí (orloj z 15. st. s figurkou „Schnapphanse“), pomník kurfiřta Johanna Friedricha I. (zakladatel univerzity), gotický dům Alte Göhrer (dnes v int. Městské muzeum a galerie); středověká hradební věž Pulverturm; kostel sv. Michala (pozdně got. halový kostel, bronzová deska původně určená na Lutherův hrob); Durynská zemská knihovna s novou přístavbou (arch. Heckmann, Kristel, Jung, r. 2001), Zeissovo planetárium (ext., arch. J. Schreiter, H. Schlag, r. 1926, průměr 26 m); kostel sv. Jana (tzv. kostel Míru, 1686-1743, obnoven r. 1946), na hřbitově pohřben Carl Zeiss; kostel sv. Jana Křtitele (11. st.-1959); středověká městská brána Johannisturm (1304-15. st., v. 31 m); výšková budova Jentower (arch. H. Henselmann, 1969-72, modernizace r. 2001) hotel, kanceláře, obchodní pasáže, otevřená plošina ve výšce 128 m - jedinečné vyhlídky na celé město a okolní krajinu), Collegium Jenense - nejstarší budova univerzity; volný program; fakultativně č. 1: BITVA U JENY A APOLDA: COSPEDA malé muzeum bitvy v domě na kraji města (mj. zde v r. 1908 pobýval malíř Emil Nolde), pěšky (cca 1 km) k pomníku bitvy - jedinečné vyhlídky na krajinu kolem Jeny, kde se odehrála 14. října 1806 bitva mezi Napoleonovou armádou a spojenými armádami tzv. čtvrté koalice (Prusko, Rusko, Sasko, Británie ad.); výsledkem byl mj. kolaps a porážka pruské armády a následné obsazení Pruska Napoleonem APOLDA rozvoj osídlení od r. 1119; sídlo drobné šlechty, v 18.-19. st. rozvoj textilního průmyslu a zvonařství; novogotický cihlový Lutherkirche (arch. J. Otzen, r. 1894), 80 m vysoká věž - dominanta města, dobře zachovalý původ. interiér (křížová klenba, vitráže, vzácné varhany ad.); secesní architektura městských domů a obchodů; pomník významného textilního magnáta Ch. Zimmermanna (1759-1842); historické centrum: Markt - radnice (15.-19. st.); areál slavného Městského pivovaru Apoldauer (od r. 1887); části starého hradu nad náměstím - zal. v 15. st. jako sídlo rodu (Adel von Apolda), přestavba v 16. st. na renesanční sídlo JENA
JENA - VÝMAR památka UNESCO (r. 1996), město „německé klasiky“, spojené s působením M. Luthera, L. Cranacha, J. S. Bacha, K. W. Goetha, F. Schillera, J. G. Herdera, F. Liszta, M. Gropiuse a H. van de Velde; hlavní město vévodství Sasko-Výmarského; zlatou dobou byla éra po r. 1757 (doba vlády vévodkyně Anny Amalie a jejího syna Carla Augusta); v r. 1919 přijata ústava „Výmarské republiky“ a V. Gropius zde založil školu Bauhaus (působil tu v letech 1919-25); urbanismus města z období nacismu; Nové muzeum v budově původního Zemského muzea od Josefa Zítka z r. 1869 (od r. 2004 expozice současného umění ze sbírek Paula Maenze - mj. německá secese, A. Rodin, M. Beckmann, C. Monet ad., nová instalace dědictví Bauhausu ve městě s akcentem na osobnost arch. H. van de Velde a jeho celoživotní dílo); Muzeum Bauhausu (arch. H. Hanada, B. Tonon, r. 2019) věnované počátkům slavné školy umění a designu Bauhaus (zal. v r. 1919), betonová uzavřenější fasáda symbolizuje ochranu sbírek, odmítání nadbytku ornamentu, přímý vztah mezi materiálem, strukturou a formou, světelné pásky přinášejí rytmus, zdůraznění horizontality, zároveň i zmírnění monumentality, int. s otevřenými průhledy, schody, mezipodlaží slouží nejen expozici, ale i jako prostor pro setkávání, práci, reflexi – ne jen jako galerijní prostor, ale jako místo dialogu zahrnuje více než 200 objektů díla Waltera Gropia, László Moholy-Nagyho a dalších významných osobností; vyhlídka na nové Kongresové centrum (arch. M. von Gerkan, D.Schäffler, S. Schütz, r. 1999); Staré Město na středověkém půdorysu: kostel sv. Jakuba (původně hrob L. Cranacha st.), kostel sv. Petra a Pavla (konec 15. st., zv. Herderkirche - Herder tu byl dvorním kazatelem a je zde pohřben; oltářní obraz L. Cranacha st. a ml., vzácné varhany); německé Národní divadlo na místě barokní stavby (r. 1908), Theater-platz - Rietschelův pomník Goetha a Schillera; Wittumský palác (centrum literárního a společenského života za Anny Amálie); Schillerův a Goethův dům, vévodský zámek (ext., znovu postavený po r. 1789); Zelený zámek (ext., r. 1691, unikátní knihovna Anny Amálie); Markt: novogotická radnice (arch. H. Heß, 1838-41), renesanční Cranachův dům (16. st., dnes divadlo a galerie), klasicistní Bertuchhaus; historický hřbitov: klasicistní knížecí hrobka (r. 1825, v kryptě mj. hroby Goetha a Schillera); univerzita Bauhaus (původně Umělecko-průmyslová škola - secesní budovy, arch. H. van de Velde, r. 1904 - první místo Bauhausu); volný program, možnost prohlídky: Archeologické muzeum Duryňska v budově z 18. st. - archeologické nálezy od paleolitu po středověk (mj. stopy činnosti Homo erectus z Bilzingslebenu, nálezy z travertinových vrstev v lokalitě Weimar-Ehringsdorf, předměty z neolitu, germánské hroby z Hassleben, nálezy ze starých germánských kultů jako močály obětních míst Niederdorla); anglický park kolem řeky Ilm - mj. Goethův zahradní domek (dar vévody básníkovi), Shakespearův pomník (r. 1904), „římský dům“ vévody Carla Augusta; na kraji parku první budova ve stylu Bauhaus Haus am Horn (ext., arch. G. Muche, r. 1923) modelový rodinný dům čtyřčlennou rodinu (nově zpřístupněný interiér doplněný dobovou dokumentací a několika kusy původního nábytku); odjezd do Prahy
