odlet z Prahy v 16:45 hodin, sraz účastníků ve 14:45 hod. na letišti V. Havla v Praze (spojovací chodba mezi Terminály 1 a 2, pult pro cestovní kanceláře vedle chodu J), přílet do KÁHIRY ve 20:30 hodin místního času; transfer autobusem do hotelu, ubytování
GÍZA - KÁHIRA prohlídka sbírek (starého) Egyptského muzea stále jedno z největších a nejkvalitnějších muzeum egyptského umění na světě (stále přes 100 000 exponátů pokrývá období od r. 5 000 př.Kr. po římské období: Stará říše, Střední říše, období Achnatonovy vlády; část výbavy Tutanchamonovy hrobky (aktuálně se uvádí 26 objektů); expozice předmětů denní potřeby - zemědělské nářadí, stavební pomůcky, hudeb. nástroje, papyry, fragmenty fresek); aktuální výstavy; odpoledne: mešita Al-Azhar (ext., muslimský „Vatikán“ od 12. st.), komplex mešit, madras a hrobek Bajn al-qasrajn (6 madras, 4 mauzolea, 13.-14. st., dle možnosti - výstup na minaret a orientace po středověké Káhiře): mešita al-Aqmar (ext., 1125-1396, na místě původního fátimovského paláce); mešita chalífy al-Hakíma (990-1013, součást vnitřní strany městských hradeb, restaurovaný interiér - od r. 1980); Báb al-Futúh - středověká městská brána (od r. 1087, dvě 23 m vysoké obranné věže jsou součástí nově restaurovaných káhirských hradeb; nedaleko je pohřben slavný švýcarský cestovatel J. Burckhardt - objevitel chrámů v Abú Simbel a také Petry v dnešním Jordánsku); volná prohlídka bazaru Chán al-Chalílí (od 14. st. tržiště, v 15. st. krytý bazar, tradiční egyptské zboží) GÍZA
GÍZA / pyramidové pole - celodenní podrobná prohlídka celého areálu jednoho z nejvýznamnějších míst starého Egypta (památka UNESCO) na západním břehu Nilu nedaleko dnešní Káhiry - rozsáhlá nekropole, pohřebiště egyptských králů, královen, jejich rodin a významných hodnostářů (od 4. dynastie); pouštní náhorní plošina nad pyramidovým polem panovníků 4. dyn.- pyramidy: Chufuova (tzv. Velká pyramida), Rachefova, Menkaureova; vzestupné rampy, údolní chrámy, satelitní pyramidy; hrobky řemeslníků a hodnostářů (podle přístupnosti - Karova mastaba, Iduova mastaba, mastaba královny Merensanch III., Chufuchafova mastaba, Jasenova mastaba, Imeriho mastaba); údolní chrám Rachefovy pyramidy, Sfinga a chrám Sfingy ad.; nedávno zpřístupněný největší archeologický muzejní komplex na světě (více než 100 000 objektů) Grand Egyptian Museum u Gízy (prodloužená otvírací doba do 21:00 hod., GEM, arch. Heneghan Peng Architects, 491 000 m², 2002-25); architektura: muzeum je rozděleno na dvě hlavní části (budovu muzea po levé straně o rozloze 92 000 m² a konferenční budovu o celkové ploše 40 000 m²); obě části jsou propojeny Velkým atriem o rozloze 7 000 m² (kolosální socha Ramsese II.); zalomená střecha je jedním z výrazných prvků architektonického návrhu (v. 40 m, kaskádovitě se svažující panely o ploše 33 000 m²); podzemní tunel spojuje konzervační centrum GEM s výstavními galeriemi; sochařská zahrada (19 000 m²); 10 soch Senuserta I. (Střední říše, 12. dynastie); seznam egyptských králů (objeven A. Mariettem v r.1860); Velké schodiště (plocha 6 000 m², výška odpovídá šesti podlažím): 64 velkých artefaktů uspořádaných podle čtyř hlavních témat (královská moc, královský obraz, Božské stavby, cesta do věčnosti); Tutanchamonova galerie; objevy z Tanis; Muzeum sluneční bárky ad.
GÍZA volný program; fakultativní výlet č. 1: SEVEROZÁPADNÍ NILSKÁ DELTA: BÚBASTIS (starověký PER-BASET, TELL EL-BASTA) hlavní centrum uctívání kultu kočičí bohyně Bastety (chránila domovy a rodiny před hady a škůdci, což se přeneslo i do její symboliky; v rané fázi kultu měla Bastet i válečný aspekt a byla zobrazována s lvicí jako ochránkyně před nepřáteli); chrámové okrsky již v dobách Staré říše, hl. město říše v době 22. dynastie; archeologický areál: chrámový komplex Amenemheta III. (12. dyn. na ploše cca 10 000 m2, hl. chrám zasvěcen bohyni Bastet); zbytky vápencového chrámu Pepiho I. (6. dyn.), zbytky cihlových mastab, monumentální plastiky, procesní cesty a menší svatyně; cesta nedaleko AVARIS (TELL ED-DABAA, ext.) významné město, které se stalo střediskem obrany Egypta proti pronikání kočovníků z Asie, později hl. město Hyksósů TANIS (eg. DŽANET, dnes Sán el-Hagar), osídlen již během Střední říše (okolo 2000-1700 př. Kr.) jako obchodní a administrativní centrum v severní deltě; v období 21.-22. dynastie (okolo 1070-712 př. Kr.) hl. město Dolního Egypta; dále významné náboženské a obchodním centrum (jeho význam postupně klesal díky změnám toku koryt Nilu); významné objevy francouzského archeologa P. Monteta: Amonův chrám (15 m silná obvodová zeď, 370x430 m, 3 pylony, západní vstupní brána); královské pohřebiště (zlaté masky a bohatá pohřební výbava); menší kaple a svatyně, obelisky, stély, monumentální plastiky ad. KÁHIRA
GÍZA - SAKKÁRA (památka UNESCO) rozlehlé pohřebiště egyptských králů a významných úředníků Staré a Střední říše na západním břehu Nilu; nekropole hl. města Memfis; podrobná prohlídka archeologického areálu: Džoserova stupňovitá pyramida (ochranná zeď, chrám slavnosti Sed, tzv. Jižní a Severní palác, zádušní chrám ad.); Venisova pyramida (zádušní chrám, krytá vzestupná rampa; z údolního chrámu postaven klášter sv. Jeremiáše); šachtové hroby; Sechemchetova pyramida; Veserkafova pyramida; pyramida krále Tetiho (6. dyn., vstup do interiéru); velmožské hrobky Mereruky a Kagemniho (jedinečná reliéfní výzdoba a vnitřní uspořádání) ad. DAHŠÚR pyramidové pole 3.-4. dyn. (králové Hunej, Snofru): Lomená a Červená pyramida - možnost vstupu do interiéru, zádušní chrámy, vzestupná cesta, satelitní pyramida); výhled na pyramidy Senusreta III., Amenemheta II., Amenemheta III. - MEMFIS (eg. MENNOFER, dnes MÍT RAHÍNA) hlavní město Egypta během Staré říše (cca 2686-2181 př.Kr.) na začátku nilské delty; kdysi největší město starověku, centrum uctívání kultu boha Ptaha; archeologický areál (dnes součást malé vesnice): chrámový okrsek boha Ptaha (obklopovala jej mohutná zeď, ruiny Balzamovacího domu posvátných býků Apisů, Alabastrová sfinga, ležící kolosální socha Ramesse II.); zbytky Merenptahova chrámu GÍZA
GÍZA volný program; fakultativní výlet č. 2: cesta Lybijskou pouští do WÁDÍ NÁTRÚN zastávka v oáze mezi Káhirou a Alexandrií; v pouštním údolí mezi solnými jezery; ve starověku tradiční místo těžby natronu (bílá krystalické látka využívaná ve starém Egyptě především při balzamování; od 2. st. významné centrum prvních křesťanských komunit (některé jsou stále aktivní); prohlídka některého z koptských klášterů (Dejr al-Aubá Bišáj - konec 4. st., areál pěti kostelů) ALEXANDRIE centrum starověkého Egypta a důležitý přístav v době Ptolemajovců (zal. Alexandrem Makedonským v r. 331 př.Kr.); kdysi největší a nejvýznamnější město starověku; dnes druhé největší město Egypta (cca 5 mil. obyvatel); historické centrum: knihovna Bibliotteca Alexandrina - na místě slavné starověké knihovny (od r. 2002, arch. Snohetta, Kapellar, 85 405 m2, žulová jedenáctipodlažní kruhová budova u východního přístavu, skandinávský design); Qaytbáiova pevnost (konec 15. st., na místě alexandrijského majáku), mešita Abú Abbáse (ext.); palác Ra´s at-Tín (ext., alexandrijská rezidence egyptských vládců - od M. Alího po krále Farúka); Řecko-římské archeologické muzeum (architektonické fragmenty, plastiky, mince, historie Alexandrie); Pompeiův sloup a zbytky Serapidova chrámu (po r. 297, Dioklecián); podle čas. možností - římské divadlo, lázně, zbytky římské vily, nově odkrytý areál slavné Alexandrijské školy; katakomby Koom aš-Šukáv (jedinečné řecko-římské pohřebiště z pozdního období, 1.-2. st.) GÍZA
GÍZA - KÁHIRA čtvrť Stará Káhira: jedna z nejstarších částí Káhiry naproti ostrovu Róda; původně římská pevnost BABYLON u začátku nilské delty, důležitý říční přístav, později muslimské město FUSTÁT, dnes koptská čtvrť a arabský Qasr al-Sham: zbytky římských strážních věží (r. 98-117, dále 395-408); kostel sv. Sergia (od 5. st., dále 10.-11. st.); klášter a kostel sv. Jiří (od r. 681, dále 10. a 19. st.); kostel P. Marie (tzv. „Zavěšený kostel“, od 4. st., přestavba v r. 1775-78); mešita Amr ibn al-Ás (zal. v r. 641 arabským dobyvatelem Káhiry, nejstarší mešita v Africe; 116x108 m); Národní muzeum egyptské civilizace (NMEC, otevřeno 3. dubna 2021) z archeologického muzea sem byly přemístěny mumie 22 králů a královen; cca 50 000 artefaktů (egyptská civilizace od pravěku po moderní dobu), tematické expozice („Stát a společnost“, „Víra a myšlení“); Gayer-Anderson Museum (jedinečný příklad káhirského městského paláce post. v r. 1540 - původní interiéry, sbírky majora Andersona); mešita Ibn Túlún (9. st., původně součást rezidence tur. guvernéra, arkádové nádvoří, zlaté mozaiky, mramor. intarzie, 40 m v. minaret s vnějším spirálovitým schodištěm - výhled na starou Káhiru); zastávka u tzv. východních muslimských hřbitovů; podle časových možností: Madrasa sultána Hasana (mamlúcká arch., 13.-14. st., jedinečná výzdoba interiéru, typová stavba); Al-Rifáí (ext., konec 19. st. - 1911, mj. hrobky krále Fuáda I. a perského šáha Rézy Páhlavího)
GÍZA transfer na letiště; KÁHIRA odlet do Prahy v 11:50 hodin místního času, přílet do přílet do Prahy v 15:45 hodina
